Jak jsem zachraňovala prst Je sobotní ráno, jdu napůl spící synovi ukrojit elektrickým kráječem chleba. Po hrůzném zážitku, kdy si ukrojil špičku prstu a kdy zašití rány na chirurgii bylo ještě hrůznější, takže už na něm nechce krájet nic. Bzzzzzm… au! Co to? Chleba se otočil, vyskočil a já si uřízla kus posledního článku prostředníčku! Okamžitě jsem probuzená naplno, připlácla jsem ukrojenou š
Jak jsem zachraňovala prst
Je sobotní ráno, jdu napůl spící synovi ukrojit elektrickým kráječem chleba. Po hrůzném zážitku, kdy si ukrojil špičku prstu a kdy zašití rány na chirurgii bylo ještě hrůznější, takže už na něm nechce krájet nic.
Bzzzzzm… au! Co to? Chleba se otočil, vyskočil a já si uřízla kus posledního článku prostředníčku! Okamžitě jsem probuzená naplno, připlácla jsem ukrojenou špičku prstu zpět, skočila do koupelny nad umyvadlo a volala na manžela: “Dones mi Artrin, honem!”
Umyvadlo už je plné krve. Pumpuji krém na zranění. Zpočátku jej krev odplavuje, ale asi po 2 minutách Artrin na prstu zůstává, prostředník přestává cukat a bolet. Chvíli ještě sedím, prst vzhůru, už nekrvácí. Jak v něm začne brnět, dávám novou vrstvu Artrinu. Po půl hodině se přesunuji do obýváku, stále přikrmuji špičku Artrinem, jakmile se ozve nepříjemné cukání či brnění.
Postupně se intervaly mezi brněním prodlužují, až prst nebolí vůbec. A přemýšlím, co dál. Jet na chirurgii na šití? Rána je dost veliká (asi 1 cm2) a hluboká, ale kost zraněná není. V sobotu ráno? To tam budu celé dopoledne, bolestivé šití, týden bolestí, pak vytažení stehů a zdeformovaný prst, jako ho má syn. Anebo to risknout a využít informace ze semináře Energy, kdy nám paní Husárová popisovala léčbu svého hlubokého řezného zranění kolene? Zkusím to. Vrstvu Artrinu jsem zakryla fáčem a beru to pozitivně – alespoň mám čas na čtení.
V neděli už byl prst dobrý, uřízlá část přirostla, tak jsem jej začala potírat Cytovitalem.
V pondělí jsem ránu pořádně zabalila do Cytovitalu a jela do práce, večer dobré, akorát špička prstu celá zčernala. Trochu mě to vylekalo, ale v úterý začala černá barva mizet, nic nehnisalo, nebolelo. Po dalších 4 dnech bylo vše nádherně srostlé, ale problém byl, že já se do prsteníčku práskla a začalo to znovu krvácet. Opět přišel zábal z Artrinu, pak Cytovital a po 10 dnech se vše tak zacelilo, že už ani při neopatrném klepnutí nic nekrvácelo.
Dnes už kdo neví, ani si nevšimne, že jsem s prstem něco měla.
Ing. Miroslava Rychetská,
Brno
Publikováno: 17. 07. 2015
