Upřímně uznávám, že objev plísně, která zabíjí bakterie, je dechberoucí příběh, Alexander Fleming hrdina a penicilin zachránce mnoha desítek tisíc životů. Stalo se to 28. září 1928, kdy pootevřeným oknem vlétla do Flemingovy laboratoře ona plíseň zvaná penicilin, která se později stala světově známou a dost možná se zasadila i o výsledek druhé světové války. Takže klobouk dolů. Antibiotika opravdu
Upřímně uznávám, že objev plísně, která zabíjí bakterie, je dechberoucí příběh, Alexander Fleming hrdina a penicilin zachránce mnoha desítek tisíc životů. Stalo se to 28. září 1928, kdy pootevřeným oknem vlétla do Flemingovy laboratoře ona plíseň zvaná penicilin, která se později stala světově známou a dost možná se zasadila i o výsledek druhé světové války. Takže klobouk dolů. Antibiotika opravdu získala zásluhu na prodloužení života v době, kdy lidé umírali na banální infekce a kdekterý lékař se ještě oháněl pijavicemi. Ano, ale to už je skoro sto let. A protože všechno zlé je k něčemu dobré, i všechno dobré je k něčemu zlé. V našem případě se život zachraňující antibiotika začala proti životu obracet. Syntetická antibiotika „nepomáhají“ lidstvu hned dvojím způsobem.
ZA PRVÉ
Antibiotika neumí rozlišit mezi tělu přátelskou a patogenní bakterií, z toho důvodu likvidují všechno, co jim přijde do cesty. V cestě jim samo sebou stojí i střevní bakterie, které spokojeně dělají svoji práci, makají dennodenně na naší nespecifické imunitě a najednou, zrovna v nejméně vhodnou chvíli – bác – přijde genocida celé populace. Hubení všech bakterií bez rozdílu, bez selekce, bez rozmyslu, bez rozumu. Jako střevní bakterie bych byla z takového hostitele vysloveně zklamaná.
ZA DRUHÉ
Bakterie nejsou hloupé. Právě naopak. Jsou to strategická stvoření, která zajímá jediné – přežití. Málokterý živý tvor se může pochlubit tak vysokou mírou přizpůsobivosti. A čím tvrdší učitel, tím lepší, vychytralejší a životaschopnější žák. Silná antibiotika zkrátka cvičí „drsnější“ patogeny. Být řekněme stafylokok, vytvořila bych si proti antibiotiku svoji vlastní imunitu a nerušeně bych plenila dál.
ALTERNATIVNÍ ŘEŠENÍ
Takové skóre ovšem působí jako příprava na třetí světovou válku, kdy látky původně spojenecké napadají své vlastní řady. Jako člověk bych z toho byla nervózní. A nejen to, hledala bych alternativu. Přece nás nedostanou bakterie! Na to mám o lidském druhu moc vysoké mínění. Naštěstí možnosti tu jsou. Kombinace Drags Imunu a Probiosanu či Probiosanu Inovum představuje armádu neohrožených, kteří už jsou na válečné stezce po staletí. Probiosany obsadí střevo, posílí místní původní obyvatelstvo a nahradí ztráty způsobené armádou antibiotik. Drags Imun pošle do boje s vetřelci své Proantokyanidiny, Katechiny, Dimethylcerusin a Taspin. Všichni tito bojovníci mají velmi široký záběr. Ničí viry, bakterie i plísně. Působí antioxidačně proti volným radikálům, hojí rány a působí dokonce i proti stresu.
Kombinace Drags Imunu a Probiosanů je nadějí při zánětlivých onemocněních, a to dokonce i autoimunitního charakteru, kdy se proti člověku vzbouří jeho vlastní imunitní systém. Ve všech těchto případech je dobré pozvat přírodní armádu, aby uvedla věci do pořádku. Já bych je rozhodně pozvala dřív než antibiotika…
Zdroj Vitae, Mgr. TEREZA VIKTOROVÁ
Publikováno: 07. 07. 2018
